Nevím, jak byste se bez elektřiny cítili vy, ale já osobně bych se bez ní jenom těžko obešel. Scházela by mi dnes a denně na každém kroku. I doma, i v práci, i porůznu jinde. Hodně by mi vadilo, kdybych si nemohl na nic posvítit, kdybych si nemohl nejen uvařit, ale ani ohřát vodu ve varné konvici, kdybych si nemohl pustit počítač nebo televizi nebo si třeba v zimě trochu přitopit. Je sice jasné, že i v těchto situacích existují možnosti, jak elektřinu alternativně nahradit, ale žádná z nich u mě (a jistě nejenom u mě) nepřipadá v úvahu. Nebo vy si snad dokážete představit, že bych si doma svítil svíčkou a k topení a ohřívání si pokrmů používal táborák uprostřed panelákového bytu? Jestli nejste osobami takzvaně sociálně slabými, určitě si to představit nedokážete. A není divu.
Takže elektřinu nepochybně potřebujeme. A můžeme být energetikům vděčni za to, že nám ji obvykle dodávají. Ale my jim, jak je známo, zrovna moc vděční nejsme. A to zejména v poslední už přece jenom dlouho trvající éře zdražování, kdy bychom si spíše přáli, aby ceny elektřiny klesaly. Jenže ony spíše stoupají.
Ale kdo chce v dnešní době na elektřině ušetřit, má tu možnost. Už dávno se ví, jak na to, a s úsporným režimem tak může začít každý, kdo se doposud maximálně úsporně nechová. Je jasné, že se nedá zařídit, abychom dostávali dejme tomu nějakou elektřinu s prošlou lhůtou trvanlivosti se slevou, nemůžeme ani z úsporných důvodů zařídit, abychom dostávali místo 220 voltů dejme tomu 217, ale jiná řešení tu jsou. A znají je všichni, kdo se zatvrzele nebrání jejich poznání. Dají se používat úsporné alternativy k žárovkám, dá se zhasínat tam, kde právě nejsme, dají se vypínat momentálně nevyužívané elektrické spotřebiče. A u těch, kdo to doposud ignorují, to může představovat i citelnou úlevu a pokles placených částek.