Pohanku zná mnoho strávníků jako obilninu svérázné chuti i vzhledu, jejíž příprava je velice snadná. Možná ale nevíte, že existuje i med z pohankových květů.
Je bohatý na hořčík – pohanka obsahuje mnoho hořčíku a ten se dnes cení zlatem. Víte o tom, že v některých potravinách hořčík ubývá vlivem nevhodného https://www.electroworld.cz/vymena-nevhodneho-produktu-podrobne-podminky pěstování, a že je ve srovnání s dobou před třiceti, čtyřiceti lety hořčíku např. v některých jablkách mnohem méně? Potvrdí vám to i zkušení lékaři, např. prof. MUDr. Zdeněk Zadák CSc. Pohankovým medem můžete sladit čaj, můžete si na něm pochutnávat samostatně po lžičkách, a před usnutím se může hodit proti nespavosti. Hořčíkem se v podstatě nelze předávkovat ani z tablet, a už vůbec ne z přirozených potravinových zdrojů, naopak nám hrozí spíše deficit, než jeho přebytek.
Je bohatý na rutin – rutin je látka, která dbá o pevnost našich cév. A v jakém stavu máme cévy, když naše strava není zrovna ideální, a je na rutin poměrně chudá, si jistě domyslíte. V kombinaci s hořčíkem je to hotový balzám pro nervovou soustavu a krevní oběh. Velké množství rutinu obsahuje pohanka, a z celé rostliny jej nejvíce naleznete v květu. Proto je pohankový květový med velmi cenným zdrojem rutinu.
Pohanka se u nás moc nepěstuje – a je to škoda, protože se jedná o velmi zdravou, výživnou a také bezlepkovou obilovinu. Tím, že se u nás na polích příliš nevyskytuje, není ani zdrojem pro výrobu medu, a tudíž lze říci, že je pohankový med jistou vzácností. Med z květů pohanky je ovšem nesmírně cenný i pro další látky, jako je plejáda vitamínů skupiny B, vitamín C, vápník, železo, zinek a účinné antioxidanty.
Možná, že nevíte, že pohankový med byl součástí jídelníčku slovanských národů, které pohanku pěstovaly dříve v mnohem širším měřítku. Byla skutečným pokladem a již tehdy si lidé byli vědomi, že jde o jeden z nejkvalitnějších a nejvýživnějších druhů medu, který mohou včely vyprodukovat.