Představte si, že se posadíte na zem, na koberec, předkloníte se a zhluboka se nadechnete nosem. Nasajete v tu chvíli vůni, která se šíří z tkaniny pod vámi. Co vám ten odér připomíná?
U nového koberce, čerstvě dovezeného z prodejny, vám vůně připomene spíše výrobní proces, jenž se odehrává při tkaní koberců, ovšem bude-li se jednat o tkaninu staršího data, kterou pouze pravidelně luxujete a nepodrobujete občasnému strojnímu čistění, může vám odér připadat, jako několik dnů po sobě nošené ponožky či silonové punčochy. Někdy se tento zápach může přibližovat přepálenému tuku na kuchyňské pánvi, anebo nějakému žluklému máslu, případně starým zatuchlým ořechům.
Pokud vám připadá nevysvětlitelné, odkud se tyto pachy berou, je na tuto otázku snadná odpověď. Vysavač totiž nedokáže odsát z kobercových vláken veškeré nečistoty, některé v nich zůstanou, a to zejména ty, co se rychle a ochotně na vlákna přichytávají a při chůzi zašlapávají do spodních vrstev. Jde zejména o tuk, který se při vaření v bytě šíří vzduchem a následně dopadá na podlahu. Tuk se na koberci pak smísí s prachem a vy jej vzápětí bosou nohou doslova zamáčknete do hlubin podlahové krytiny.
Chodíte-li doma po koberci naboso, a třeba i v ponožkách či silonkách, a nevyužíváte domácí obuvi, otíráte do koberce svůj pot a spolu s ním i určité kmeny bakterií, pro něž je váš pot skutečnou výživnou pochoutkou. Bakterie pot důkladně rozkládají, a to je také důvod, proč měnit ponožky a silonky za čisté. Ty se pak ocitají v pračce, jenže koberec pouze vysáváte nasucho, a to jaksi k odstranění zaschlého potu nestačí. Je to, jako kdybyste namísto praní ponožek každou z nich pouze podrobili vysávání vysavačem.
Pokud tedy při naklonění ke koberci ucítíte žluklý tuk a vůni, připomínající bosá chodidla, bude to vhodná chvíle povolat specialisty, kteří koberec podrobí důkladnému (mokrému) strojnímu čištění koberců v Praze 6.